Návrh realizačního modelu pro  OK

Rozhodujícím subjektem pro iniciaci procesů řízení CR v regionu je z hlediska zákona Olomoucký kraj, jehož význam vzrůstá s potřebou zabezpečit koordinovaný postup v rozvoji CR jedinečného krajinného útvaru Jeseníků ve spolupráci s Moravoslezským krajem a Hané se Zlínským krajem (  a to i na základě rozhodujících územně plánovacích dokumentů, jakým je např.VÚC Jeseníky).
Hlavním úkolem  OK je podpora  CR v kraji v souladu s rozvojovými záměry cestovního ruchu a  posilováním identity kraje a jeho jednotlivých částí, jako nezbytné podmínky pro úspěšnou marketingovou prezentaci a tím i ekonomickou výnosností sektoru CR.

Z tohoto pohledu není příliš významné zda v rámci OK budou existovat dva DM, nebo pouze jeden s dvěma „divizemi". Podstatnější je vytvoření takové hierarchické struktury, která vznikne „od spodu", případně má již vytvořené  a ověřené vazby na nižší i nadřazené struktury CR, protože právě tato skutečnost rozhoduje , zejména v první fázi, o úspěchu DM.

Pro dva subjekty hovoří spíše historické důvody, které by měly respektovat existenci generických struktur DM v regionu.

Podmínkou je pouze, aby obě destinace byly na zvolené úrovni řízení autonomní, vzhledem k rozdílným charakteristikám a  problematice regionů.

V Jeseníkách je touto strukturou Sdružení cestovního ruchu Jeseníky založené v roce 1999, které má s obdobnými činnostmi bohaté skutečnosti. Navíc prokázalo svoji životaschopnost i v době, kdy podpora ze strany státu či jiných úrovní řízení byla minimální.

Pro destinaci Haná obdobná struktura dosud neexistuje.

Kriteriem, které může v budoucnu rozhodnout o nutnosti dvou destinačních managementů je, že v obou destinacích se, vzhledem ke kompaktnosti území, musí  partnerem OK v kompetencích v oblasti rozvoje CR stát jiný kraj (Moravoslezský a Zlínský) a přímým propojením by se jedna organizace DM stala příliš složitou.

Při hledání pozice DM v oblasti rozvoje CR je výchozím bodem očekávání, které subjekty zainteresované v CR vůči DM mají. Autoři se domnívají, že tato očekávání může DM naplnit jen tehdy, když se stane integrální součástí oblasti, přitom se nebude snažit překrývat stávající subjekty a jako instituce bude spolupracovat s organizacemi jak na regionální a místní úrovni tak za hranicemi regionu.

Je si nutno uvědomit, že podporu vzniku DM vyjadřují zejména veřejné instituce (krajský úřad, města, sdružení obcí). Zájem ze strany podnikatelských se  teprve vytváří na základě prvních úspěchů. Proto by bylo vhodné DM v době vzniku postavit blíže k organizacím veřejno-právního charakteru.

Na úrovni regionu neexistují v současnosti žádná profesní sdružení podnikatelů v cestovním ruchu, která by mohla být partnerem. Hospodářská komora tuto roli zatím sehrává jen v omezené míře. Podnikatelé v oblasti CR působí na lokální úrovni a jejich zájem na celoregionální kooperaci není zřejmý. Lze očekávat, že v budoucnu regionální profesní organizace vzniknou a také větší podniky (lázně) a podnikatelé v CR budou spolupracovat úžeji.

Následující schéma zobrazuje pozici DM ve vztahu k ostatním prvkům v systému CR. Podél osy x jsou organizace uspořádány podle jejich charakteru od veřejnoprávního k podnikatelskému, na ose y směrem dolů od úrovně celostátní po úroveň místní.

Zobrazená pozice DM inklinuje spíše k veřejnoprávní sféře, kde nachází své hlavní partnery. Přímá spolupráce s městskými (obecními) úřady je předpokládána zejména v jednotlivých zónách. Žádoucím procesem by však mělo být přesouvání těžiště blíže k podnikatelským subjektům nebo alespoň vyrovnání významu obou kategorií.

Samotná organizace DM potom vychází z osvědčeného modelu, který odděluje zakladatelské pravomoci od výkonných činností, realizovaných kompetentními odborníky s potřebnou kvalifikací (uvedeno na příkladu Jeseníků, obdobný model lze realizovat i pro Hanou, případně pro společný DM obou regionů)

Alternativou  je nezisková akciová společnost nebo nezisková s.r.o. ustavená dle Obchodního zákoníku, zák. č.153/1991 Sb, Část II, Hlava I, Díl I., § 56 odst.1 (s.r.o. a a.s. mohou být založeny i za jiným účelem než dosahování zisku, pokud to zvláštní zákon nezakazuje), protože obě formy splňují základní kriteria: pracují ve standardním a přehledném  tržním režimu a dosažený zisk reinvestují do veřejně prospěšných činností.