Naučná stezka otevřená v roce 2010 se zaměřením na přírodní zajímavosti, geologické fenomény a historii vápenictví Latzelova stezka krasem Rychlebských hor ukazuje co je to kras, jak a kde vzniká, jak se dříve těžil vápenec, jak ovlivnil výskyt vápence v tomto kraji způsob života lidí a jaký byl život dělníků ve vápence 19. století. Průvodcem po stezce je Anton Cajetan Latzel. Rodina Latzelů byla jedna z nejvýznamnějších průmyslnických rodin na Jesenicku v 19. a na začátku 20. století. Anton Cajetan Latzel v roce 1869 postavil ve Vápenné první kruhovou pec na pálení vápna ve Slezsku. Díky Latzelovi tak vápenný průmysl  doznal nebývalého rozmachu ve slezském regionu.Stezka začíná u nádraží ČD Vápenná a vede přes Polku, Lesní Čtvrť až do Horní Lipové k penzionu Pod smrkem. Stezku lze procházet i opačným směrem. Stezka má délku 9 km a celkem je zde 8 informačních tabulí.

Vydáte-li se po silnici z Rejvízu u Jeseníku směrem k hranicím s Polskem a k městu Zlaté hory, potkáte u odbočky na Ondřejovice v ostré zatáčce nenápadné odpočívadlo. Místo, odkud je možné pohlédnout směrem na Horní Údolí, poskytuje pěkný výhled a zajímavou historii. Současný dřevěný přístřešek ve tvaru hříbku byl znovuvybudován Lesy České republiky na základě stavby, která zde již dávno stávala. Odpočívadlo leží na křižovatce cesty z Rejvízu do Horního Údolí a do Ondřejovic a jako takové i díky svému pozorovacímu významu hrálo svou roli během mobilizace v roce 1938. Na tomto místě byly zbudovány zákopy s dvěma těžkými kulomety a jedním lehkým, společně s důležitou pozorovatelnou. O ochranu se staral smíšený 7. hraničářský prapor a Stráž Obrany Státu. Během krizových dnů před podpisem Mnichovské dohody bylo místo pravidelně napadáno oddíly henleinovců. Těm se sice ubránilo, ale 5.10.1938 se jednotka musela stáhnout a místo bylo obsazeno Wehrmachtem. Dnes se o těchto událostech mohou dočíst návštěvníci alespoň z informační tabule.