Aktuální reflexe nejvýznamnějších atraktivit možnými návštěvníky vytváří reálný potenciál cestovního ruchu, tvořený řadou očekávání, ve kterých nechybí zdravotní potřeby lázeňských hostů, resentiment bývalých osídlenců, nadšení milovníků relativně neporušené přírody, dychtivost  lidí zaujatých aktivním pohybem a řada dalších, jak to ostatně dokládají provedené analýzy a průzkumy. Společným jmenovatelem všech těchto očekávání je určitá kvalita přírodního prostředí i když často viděná z jiných, mnohdy protichůdných pozic. Vyvážené posuzování jednotlivých nároků na přírodní prostředí z hlediska cestovního ruchu, v souladu s požadavky udržitelného rozvoje a ochrany přírody, vytváří základní nástroj pro  rozvoj turistického potenciálu Jeseníků. Zároveň definuje rozvojové osy a marketingovou orientaci cestovního ruchu Jeseníků a je východiském pro organizaci a řízení aktivit cestovního ruchu, které vedle ekonomických cílů zahrnují i úvahy o vztahu společnosti a prostředí.

Z hlediska typu turistické nabídky se jedná zejména o segmenty zapadající do tzv. měkkého, (zeleného, soft), přírodními kvalitami podmíněného cestovního ruchu: lázeňství, rodinná rekreace s dětmi, sportovní a turistické aktivity atp. Výjimku  tvoří zejména zimní lyžařská centra se soustředěnou nabídkou infrastruktury pro sjezdové lyžování, která tvoří ekonomicky významný segment celkové nabídky, se všemi pozitivními i negativními důsledky těchto koncentrovaných aktivit.

Významným aspektem  potenciálu cestovního ruchu  v regionu je jeho infrastruktura, vznikající s přestávkami a obdobími regrese sto padesát let. Provedené analýzy  naznačují, že z hlediska hlavních objemových parametrů (ubytování, stravování) je infrastruktura dostačující, problémem je  kvalita, struktura a případně dostupnost služeb v konkrétních lokalitách. Chybí někdy služby „druhého" sledu pro zábavu, sport a nepříznivé počasí. Problematická je i  komplexnost služeb pro jednotlivé cílové skupina návštěvníků a kvalita  infrastruktury a někdy i služeb v dopravě.

Relevantní úvahou z hlediska cestovního ruchu je i otázka lidského potenciálu, který zabezpečuje vytváření a realizaci nabídky. Na pracovním trhu v regionu jsou k dispozici pracovní síly s nízkou kvalifikací, které je možno  rekvalifikovat pro cestovní ruch, který vytváří pracovní příležitosti pro tyto skupiny uchazečů.  Vzhledem k perspektivnosti mírného turismu je možné očekávat především pracovní   příležitosti v nezávislých činnostech               ( drobném podnikání). Je však nutno zvýšit profesionální úroveň pracovníků CR, protože neprofesionalita je jednou z hlavních připomínek např. v ubytovacích službách. Vzhledem k sezónnosti práce v CR je potřebné hledat komplementární formy zaměstnání mimo sezónu ( stavební, výrobní atp.) k tomu zaměřit informační systém ÚP, obcí a pod. Sekundární efekt při vzniku pracovních míst při realizaci infrastrukturních projektů v regionu může přesáhnout počet prac.míst v CR

Negativním  důsledkem je skutečnost, že  turismus generuje především málo kvalifikovanou pracovní sílu (což může být i výhoda, je-li na trhu práce převis těchto skupin pracovních sil) a zvyšuje  krátkodobou  migraci  pracovní  síly  (sezóní)  a  tím  větší  pohyb  obyvatelstva se   všemi negativními důsledky (bezpečnostní rizika, kriminalita, sociální desintegrace atp.). Eliminace těchto důsledků je v region zajišťována především zaměřením na mírné formy CR s menší koncentrací lidí.

Shrnutí:

1. Cestovní ruch tvoří dominantní hospodářský sektor a pro jeho rozvoj  jsou v regionu příznivé předpoklady
2. Další rozvoj však bude vyžadovat finanční prostředky do modernizace zařízení CR a technické infrastruktury a do celkového   zvýšení kvality doprovodných  služeb na úroveň evropských standardů
3. Na rozvoji cestovního ruchu musí být zainteresována řada subjektů (municipality, podnikatelská sféra, státní správa, regionální iniciativy)
4. Je žádoucí, aby činnost v této oblasti byla usměrňována podle  základních směrů existující strategické orientace CR v regionu a aby byly v návaznosti na ní pro jednotlivé oblasti (zóny) zpracovány ve vzájemné spolupráci lokální koncepce.
5. Je potřebné, aby organizací a koordinací rozvoje a propagace CR zajišťoval profesně nezávislý regionální subjekt.

Všechny uvedené faktory vytváří doposud  poměrně příznivé image Jeseníků, které v ČR zaujímají z hlediska návštěvnosti místo v první desítce mezi turistickými regiony (ačkoliv z hlediska kategorizace provedené Agenturou CZechTourism jsou Jeseníky považovány pouze za turistickou oblast), což z hlediska budoucího vývoje zavazuje k hledání cest a metod rozvoje cestovního ruchu, které budou vyhovovat novým nárokům potencionálních zákazníků a přitom v potřebné míře zachovají existující přírodní potenciál pro budoucí návštěvníky.

Podstatnou skutečností je i to, že v regionu vznikla „od spodu"  iniciativa, které na principu partnerství podnikatelských, nestátní i municipálních subjektů již dlouhodobě pracuje na organizaci cestovního ruchu v Jeseníkách - Sdružení cestovního ruchuJeseníky.