Čeština (Česká republika)GermanEnglish (United Kingdom)Polish (Poland)

Server

Všechny texty a fotografie zde umístěné jsou majetkem jednotlivých autorů a je zakázáno je bez jejich
souhlasu jakýmkoliv způsobem rozšiřovat či publikovat.
jeseniky.org , moravskehory.com, jesenicko.biz, sumpersko.eu

 

optimalizováno pro: 1024x768 a vyšší, IE 5.0


Copyright Němčík design


2003 - 2014 Všechna práva vyhrazena

Vytvořeno v Joomla!

PageRank

Koberštejn PDF Tisk Email
Napsal uživatel http://www.castles.cz   
Pátek, 23 Duben 2010 00:00
Share

ImageHrad byl vystavěn na skalnatém výběžku Zámecké hory směrem do údolí Černé Opavy ve výši 912 m n.m., což zajišťovalo posádce vynikající kontrolu důležité obchodní cesty. Hradiště bylo na třech stranách obklopeno podkovovitým valem a příkopem vylámaným ve skále. Brána do hradu se nacházela velmi pravděpodobně v jižní části objektu v místě dodnes patrného zúžení a přitesání příkopu a byla střežena menší kruhovou stavbou, patrně věží.

O podobu hlavních hradních budov se dodnes vede spor: starší práce předpokládají, že vrchol skály na severní straně zaujala kulatá věž a za ní byl v nádvoří skryt menší palác; novější literatura naopak uvádí, že hrad měl pouze jednu mohutnou blokovou stavbu, z níž se uchovalo asi devítimetrové torzo na skále. Argumentuje přitom zejména čtyřbokým vnitřkem tohoto pozůstatku. V nejnovějším a nejdetailnějším pojednání na toto téma (Kouřil a kol.) se nicméně lze dočíst, že do jisté míry jsou správné obě interpretace, přičemž původně samostatná věž se z neznámého důvodu (snad chyby při stavbě) částečně sesula a její zbytek byl pak včleněn do hradního paláce, čímž vznikla zmíněná mohutná bloková dispozice. Otázka dodnes nebyla spolehlivě zodpovězena; jedna ne zcela spolehlivá zpráva z roku 1905 dokonce uvádí, že blesk na Koberštejně srazil korunu bergfritu a zapálil zbytky ruiny. Po ostatních budovách není v nádvoří ani stopy; není vyloučeno, že byly dřevěné.Popis exteriéru:

Popis interiéru:

Nedochoval se.

Současný stav

Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je devět metrů vysoké torzo ústřední blokové stavby, které je dobře viditelné z dalekého okolí, patrný je rovněž široký příkop vylámaný ve skále, který hrad obklopoval ze tří stran.Dosud zřetelné jsou rovněž základy obezdění skalnatého valu nad příkopem, pozůstatky jiných staveb nejsou nad úrovní terénu patrné.

Historie objektu:

Písemné prameny o hradu mlčí. Jediná zmínka o něm je v urbáři zlatohorského panství z roku 1687, kde se uvádí jako pustý. Název hradu mohl vzniknout zkomolením německého Kupferstein, což by naznačovalo souvislost s těžbou drahých kovů v nedalekých Zlatých Horách. Ze archeologických pramenů lze usoudit, že byl založen někdy na přelomu 13. a 14. století a soudě dle polohy a stavební dispozice, zakladatelem musel být mimořádně vlivný člověk (spekuluje se i o osobách opavského knížete a vratislavského biskupa). Hrad totiž střežil nejen důležitou obchodní cestu údolím Černé Opavy, ale i vstup na území vratislavského biskupství. Toto vše, jakož i odlehlost hradu od obydleného území, svědčí o jeho vojenské a strážní funkci. Koberštejn patrně nikdy nebyl hospodářským centrem a je docela možné, že právě to se mu stalo osudným a byl opuštěn jako řada okolních hradů právě v důsledku vysoké ekonomické nákladnosti údržby takovýchto opevnění. Pokud se tak nestalo, byl zničen nejpozději při tažení Matyáše Korvína do Slezska v roce 1474, i když ani pro to neexistují žádné hmotné doklady. Na počátku 17. století údajně ještě obýval pustý hrad jakýsi Waldemar, který odtud se svou družinou plenil široké okolí.

Přístup k objektu:

Z obce Rejvíz 4 km po červené značce (směrem Drakov - Vrbno pod Pradědem) ke kótě “Pod Kobrštejnem” a odtud 1,2 km prudký výstup k hradu (stoupání v průměru okolo 20%). Z Vrbna pod Pradědem činí vzdálenost ke kótě “Pod Kobrštejnem” 12,5 km rovněž po červené značce.
4 km po červené značce z Rejvízu ke kótě “Pod Kobrštejnem” (resp. 12,5 km z Vrbna pod Pradědem) a odtud dále pěšky (viz výše). Pod Koberštejnem vedou cyklotrasy číslo 55, 6042 a 6074 (kóta Černá Opava - most).
Po silnici Jeseník - Zlaté Hory do obce Rejvíz, nejdále lze dojet do Starého Rejvízu. Odtud je již nutné dále pokračovat pěšky po červené značce ke kótě “Pod Kobrštejnem” (asi 2 km) a pak dále ke hradu, viz výše.
Nejlépe místní linkou z Jeseníku nebo Zlatých Hor do Rejvízu, vystoupit na zastávce “Chata Svoboda” a odtud dále pokračovat pěšky po červené značce (asi 3 km ke kótě “Pod Kobrštejnem”, viz výše).

Nejblíže se lze dostat buď do Jeseníku a dále autobusem nebo do Vrbna pod Pradědem a odtud pěšky (z Vrbna je možné linkou MHD popojet ještě asi 2 km ve směru trasy do obce Mnichov).

Image
Poloha na mapě
Image
hmotová rekonstrukce podoby hradu v době 13. - 14. století dle Kouřila a kol.
Image
hmotová rekonstrukce podoby hradu v době 14. - 15. století dle Kouřila a kol.
Image
Terénní náčrt
Image
Celkový pohled
Image
Zdivo věže
Image
Okružní příkop
Image
Příkop
Image
Věž
Image
Výhled

 

 
 
Jeseniky: Ubytování v Jeseníkách | Jeseniky.org | Turistika Jeseníky | Lyžařská střediska v Jeseníkách | Počasí Jeseníky | Zajímavosti a novinky z Jeseníků | Live kamery Jeseníky